Zuby bez kazů? Vliv fluoridu je větší, než si myslíte

Možná jste už zaslechli, že fluorid prospívá zubům. Na druhou stranu se objevují i názory, že by mohl škodit. Jak to tedy je? V tomto článku se podíváme na vliv fluoridu na zuby z několika stran. Dozvíte se, proč ho většina zubních lékařů doporučuje, jak funguje, v jaké formě se používá a kdy naopak může napáchat víc škody než užitku.

Fluorid je přírodní prvek, který se ve formě minerálů – jako je například fluorit (kazivec) – přirozeně vyskytuje v zemské kůře, ve vodě, potravinách i vzduchu. V chemii a medicíně se ale setkáváme s jeho sloučeninami, konkrétně fluoridy, což jsou soli kyseliny fluorovodíkové (HF). Ve stomatologii se nejčastěji používají tyto tři látky:

• fluorid sodný (NaF),
• fluorid cínatý (SnF₂)
• a monofluorofosfát sodný (MFP – Na₂PO₃F).

Všechny tři povoluje jak americká FDA, tak evropská EMA a běžně je najdete v zubních pastách (např. Colgate Cavity Protection obsahuje MFP).

Proč zrovna tyto typy? Například fluorid sodný je stabilní, dobře se vstřebává do zubní skloviny a účinně podporuje její odolnost vůči kyselinám, které vznikají při rozkladu cukrů v ústech. Pomáhá tak nejen předcházet zubnímu kazu, ale také remineralizovat již narušená místa na povrchu zubů. Zní to skoro jako kouzlo – ale není, je to jednoduchá chemie. Výsledek desítek let výzkumu a zkušeností, které potvrzují, že fluorid sodný opravdu funguje a má v péči o zuby pevné místo.

Jak fluorid sodný působí na zuby?

Vaše zuby denně čelí kyselinám – ať už z jídla, nebo z bakterií v ústech. Tyto kyseliny oslabují zubní sklovinu. A tady přichází na řadu fluorid sodný. Díky němu se zuby lépe remineralizují, což znamená, že minerály jako vápník a fosfáty se znovu ukládají do oslabených míst. Zuby jsou pak odolnější proti kazům a méně citlivé. Fluorid působí:

• Preventivně – zabraňuje vzniku zubního kazu.
• Regeneračně – pomáhá opravit první známky poškození skloviny.

Fluorid v zubní pastě – každodenního spojence máte po ruce

Většina běžných zubních past obsahuje právě fluorid sodný – obvykle v koncentraci 1000–1500 ppm (částic na milion, tedy miligramů fluoridu na kilogram pasty). Při pravidelném používání pasty s fluoridem (alespoň dvakrát denně) děláte pro své zuby opravdu hodně. Jde o jednoduchý, levný a účinný způsob prevence.

Ale pozor – u malých dětí je potřeba dávat pozor na množství pasty. Děti do 3 let by měly používat pastu o velikosti zrnka rýže. Od 3 do 6 let pak množství odpovídající hrášku. A nikdy pastu nepolykat!

Fluoridové skvrny na zubech: Co způsobuje fluorózu?

Možná jste už slyšeli o pojmu fluoridové skvrny na zubech. Ty se objevují tehdy, když se do těla během vývoje zubů dostává příliš mnoho fluoridu. Odborně tomu říkáme dental fluoróza. Co to znamená pro vás nebo vaše děti?

• Skvrny jsou bílé, někdy až nahnědlé.
• Nejčastěji se objeví, když děti polykají zubní pastu s fluoridem.
• Skvrny jsou většinou jen estetická vada – zub je paradoxně pevnější než běžně.
• Ve vážnějších případech může dlouhodobý nadbytek fluoridu ovlivnit i kosti – způsobit bolesti, vyšší lámavost nebo problémy se štítnou žlázou.

Fluoróza nicméně vzniká pouze při nadměrném příjmu fluoridu během vývoje zubů – tedy obvykle do cca 8 let věku. Zkrátka: fluorid je dobrý sluha, ale zlý pán. Správné množství je zásadní.

Má smysl přidávat fluorid do pitné vody?

Fluoridace vody je ve světě stále diskutované téma. Například ve Spojených státech ji doporučuje tamní Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) jako jeden z nejúčinnějších způsobů prevence zubního kazu – dlouhodobá data ukazují snížení výskytu kazů u dětí až o 70 %. Naopak některá města, která fluoridaci zrušila, zaznamenala zhoršení stavu dětského chrupu.

Praktické příklady mluví za vše. Když město Juneau na Aljašce zrušilo fluoridaci vody, počet zubních zákroků u dětí vzrostl téměř o polovinu. Podobná situace nastala i v kanadském Calgary, kde se po zrušení fluoridace zhoršil stav dětského chrupu v porovnání s městy, která fluoridaci zachovala. Sedm let po jejím zrušení mělo kaz 65 % druháků v Calgary oproti 55 % jejich vrstevníků v Edmontonu – tedy rozdíl 10procentních bodů.

V České republice se však fluorid do pitné vody systematicky nepřidává už od roku 1993 – a to mimo jiné z důvodu obav z možných zdravotních rizik a chybějícího konsenzu mezi odborníky. Fluoridace vody tak zůstává kontroverzním tématem, které rozděluje i odbornou veřejnost.

Může být fluorid nebezpečný? A kdy ano?

Ano, při nadměrném a dlouhodobém příjmu může fluorid způsobit zdravotní komplikace. Nejčastěji se jedná o zmíněnou fluorózu. Diskutuje se ale také o možném vlivu vysokých koncentrací fluoridu na vývoj mozku u dětí.

Při opravdu vysokých dávkách, zejména při požití koncentrovaných fluoridových sloučenin (například tablet či gelů), však může dojít i k akutní otravě. Ta se projevuje bolestmi břicha, zvracením, průjmem, svalovými křečemi nebo poruchami srdeční činnosti – fluorid totiž váže vápník v těle.

Dlouhodobý nadbytek fluoridu pak může vést ke skeletální fluoróze, tedy bolestem a poškození kostí, které se mohou týkat i dospělých. V českých podmínkách ale k těmto stavům dochází výjimečně – nejčastěji při nadužívání fluoridových doplňků bez odborného dohledu.

Důležité je zdůraznit, že tato rizika vědci zaznamenali pouze ve studiích prováděných v oblastech s přirozeně vysokým obsahem fluoridu ve vodě, často nad 1,5 mg/l – tedy více než dvojnásobně oproti doporučené hladině. Například některé části Indie nebo Afriky mívají obsah fluoridu i nad 5 mg/l.

Ve Spojených státech se úpravou vody cílí na optimálních 0,7 mg/l fluoridu, zatímco v České republice se pitná voda systematicky nefluoriduje a přirozená koncentrace se u naprosté většiny vodovodů pohybuje kolem 0,1–0,3 mg/l. Evropský hygienický limit činí 1,5 mg/l – všechny tyto hodnoty se podle současných poznatků považují za bezpečné i z hlediska neurovývoje.

Kdo nejvíce profituje z fluoridu – a kdo ho nejvíce potřebuje?

Z fluoridu mohou mít prospěch všichni – děti, dospělí i senioři. Největší rozdíl ale zaznamenáme u těch, kteří mají omezený přístup ke kvalitní zubní péči. Patří sem především děti z nízkopříjmových rodin, lidé žijící na venkově nebo ti, kteří si nemohou dovolit pravidelné návštěvy zubaře. Právě pro tyto skupiny představuje fluoridace vody a každodenní používání pasty s fluoridem jednoduchý, ale velmi účinný způsob, jak si udržet zdravé zuby bez nutnosti nákladné léčby.

Bez této dostupné formy prevence by:

• Děti častěji trpěly bolestmi zubů.
• Narostl počet akutních zubních zákroků.
• Více lidí končilo v nemocnicích kvůli komplikacím.
• Docházelo k větším sociálním nerovnostem v oblasti zdraví.
• Vznikaly zbytečné náklady na pohotovostní ošetření, které je mnohonásobně dražší než

Fluorid tak hraje důležitou roli nejen ve zdraví jednotlivce, ale i v rovnosti přístupu ke zdravotní péči.

Zuby máte jen jedny. Co pro ně dnes uděláte?

Fluorid není zázračný lék, ale chytrá a ověřená prevence. V době, kdy máme tolik možností, jak si udržet zdravé zuby, by byla škoda je nevyužít. I obyčejná pasta s fluoridem přitom dokáže víc, než si často připouštíme. Tak proč bychom si záměrně snižovali šanci na úsměv bez kazů, když stačí tak málo? Koneckonců, zuby často bereme jako samozřejmost. Ale jen do chvíle, než začnou bolet.

 

Použité zdroje:

https://clinic-plus.cz/praha-10-vrsovice/

https://szu.cz/wp-content/uploads/2023/02/kozisek_fluoridy_milovy_2012.pdf

https://www.sciencenews.org/article/fluoride-drinking-water-dental-health

https://www.nyu.edu/about/news-publications/news/2025/january/facts-and-fears-fluoride.html

 

Zdroj obrázku: fotocruz / stock.adobe.com